V Budapešti zuří válka mezi vílami a lidmi. Příběh se točí okolo lidské dívky jménem Brexley. Když byla malá, zemřel jí otec a ujala se jí rodina s vysokým postavením. Dostala tedy domov a podstoupila bojový výcvik na akademii. Dlouho byla zamilovaná do svého nejlepšího přítele Cadena, ale dozví se, že má být kvůli spojenectví provdána za vůdce jiné země. Ovšem díky jejímu impulzivnímu a zbrklému chování se dostane do obrovského průseru, je postřelena a převezena Fae do věznice, které se říká Dům smrti.


Část ve věznici je hodně drsná. Brexley byla zvyklá, že měla vše, všichni ji chtěli a byla to taková slečna dokonalá. Nebyla mi tedy za startu moc sympatická. Tady to ovšem neplatilo, bylo s ní zacházeno jako s odpadem a musela zjistit, jak to tam chodí, aby přežila. Celkově je prostředí skvěle vystavěno a celou dobu mělo vězení mrazivou atmosféru. A pak přichází na scénu tajemný Warwick, král „podsvětí“, o kterém kolují mýty a legendy na kterého si nikdo netroufne. Mezi ním a Brexley je neuvěřitelná chemie nebo spíš nějaké podivné pouto, které nám ale není objasněno.


Kniha Divoká říše je hodně čtivá, měla jsem přečteno za pár dní. Stacey Marie Brown si nebere servítky, a to se mi dost líbilo, také skvěle dokázala navodit atmosféru. Souboje byly akční a skvěle popsané. Oblíbila jsem si zde hlavně vedlejší postavy, které skvěle doplňovali příběh a byly takovým příjemným oživením neustálého násilí a mizérie.

Co za sebe musím vytknout, tak se občas dost opakovaly výrazy jako brutální, divoký, sexy, atd… a jak je z něho vlhká… a to pro mě bylo trochu otravné.

Každopádně knihu jsem si neskutečně užila, rozhodně se těším na pokračování. Konec knihy mě překvapil a navnadil na pokračování. Ta kombinace fantasy a dystopie mi hodně sedla! Určitě je to jedna z nejlepších knih, které jsem za poslední dobu četla.

Autor: Nikol