O druhé světové válce bylo napsáno nepřeberné množství knih, z nich časem většina upadla v zapomnění. Některé se snažily válku ospravedlňovat, jiné vypadaly jako účelová propaganda. Jen hrstce se podařilo vymanit se z dobového stereotypu a přiblížit hluboce osobní prožitek každodenního utrpení a absurdity, aniž přitom ztratily ze zřetele, že po celém světě zuřilo zlo. Rozhodně k nim patří reportáže, které v roce 1943 ještě jako bezejmenný dopisovatel vytvořil John Steinbeck pro newyorské noviny. Už zde projevil skvělý smysl pro detail i mistrovství slova, a proto se kniha po víc než půl století stále čte s pocitem, jako by člověku nad hlavou svištěly padající pumy.